Linuch

O tomhle případu nebylo tak dlouho slyšet, že jsem na něj skoro zapomněl. No naštěstí je tu Slashdot, jeho zpráva SCO Loses, a na Groklawu si můžete přečíst plný text. Samozřejmě je otázkou, jestli se SCO odvolá atd. atd. i tak to ale znamená ránu jeho snahám vybírat licenční poplatky za Linux kvůli pár řádkům kódu.

První ostrá verze Dovecotu se během svého vývoje dostala k neuvěřitelnému Release Candidate 32. Roy Marples, který se stará o Gentoo balíček to komentoval v ChangeLogu způsobem „Another day, another Dovecot“, „ULTRA BUMP !!!“ nebo „New version – hopefully the last before v1.0 (but don’t hold your breath!)“. Každopádně výsledkem je, že během vývoje bylo odladěno obrovské množství bugů a podle mínění většiny lidí z mailling listu by si zasloužil spíše verzi 4.5 nebo podobnou.

V každém případě hledáte-li snadno konfigurovatelný, bezpečný a stabilní IMAP/POP3 server, tak doporučuji Dovecot vaší pozornosti. Podporuje formáty maildir i mbox, virtuální uživatele pomocí LDAP, MySQL nebo PostgreSQL, používá indexy pro výrazné zrychlení práce se zprávami, umožňuje filtrování zpráv pomocí Sieve a mnoho dalšího. Gentoo jako známá on-the-edge distribuce již samozřejmě nejnovější verzi obsahuje.

V jedné z proběhlých aktualizací baselayoutu se tiše (nebo alespoň dostatečně tiše, abych si toho nevšimnul) změnil způsob zadávání doménového názvu počítače. Soubor /etc/conf.d/domainname zastaral a používá se kombinace několika už existujících. A jelikož každý počítač by se měl nějak jmenovat, tak jsem zapátral ve fóru, kde je to dost oblíbené téma. Takže jak například nastavit doménové jméno na host.mydomain.tld:

1. V souboru /etc/conf.d/hostname musí být zadán název počítače
   HOSTNAME=“host“
2. V /etc/resolv.conf musí být kromě DNS serverů i doménová část jména počítače:
   domain mydomain.tld
3. A nakonec v /etc/hosts musí být pro adresu 127.0.0.1 (možná i jinou z localhosta, nezkoušel jsem) zadán plný doménový název, název počítače a logicky i localhost. Přesně v tomhle pořadí.
   127.0.0.1 host.mydomain.tld host localhost

Pokud jste všechno zadali správně, tak by různé varianty příkazu domainname měly ukazovat toto:
# domainname -s
host
# domainname -d
mydomain.tld
# domainname -f
host.mydomain.tld

Neboli opět pro všechny, co nečetli aktuální Gentoo newsletter (ostatní už vědí, případně je jim to fuk):
Gentoo bylo certifikováno jako teprve druhá Linuxová distribuce pro použití na Sunovských T1xxx a T2xxx serverech osazených procesory Niagara, oficiálně UltraSPARC T1 (první bylo nepříliš překvapivě Ubuntu). Niagara je procesor s až 8 jádry, každé schopné zpracovávat paralelně 4 vlákna, to celé s typickou spotřebou 72W. Další zvláštností na tomto procesoru je uvolnění jeho kompletního návrhu pod GNU GPL.

Potřeboval jsem nainstalovat server, o který bych se nemusel moc starat. Prostě jenom semtam spustit něco na stažení updatů a na to se Gentoo z pochopitelných důvodů moc nehodí. Takže první test padnul na Ubuntu. Apt-get trochu znám z Debianu a je povedený, balíčky jsou aktuální, zkrátka vyhovuje objednávce. Z Gentoo jsem si perfektě odvyknul jakýmkoliv pokusům o instalátor, v podání Ubuntu se mi to ale vrátilo jako instalační teror.

Pokračování článku »

Z hlavních změn můžeme zmínit přechod na GCC 4.1.1 a glibc 2.4, nahrazení LinuxThreads NPTL ve výchozím nastavení a baselayout 1.12.1 s vylepšeným init skripty. Dále pro architektury alpha, amd64 a x86 jsou rozdělené profily pro server a desktop, prozatím jsem ale nepřišel na jiný rozdíl, než že server používá značně minimalističtější výchozí nastavení USE flagů. Z nějakého důvodu ale chybí universal CD pro x86, což je škoda, stahovat pokaždé do nové instalace 110MB stage3 mi přijde zbytečné. 2006.1 můžete stahovat z jednoho z mnoha mirrorů nebo z BitTorentu.

Nejraději vybírám řešení do Gentoo podle délky Howto na jejich zprovoznění, čím kratší, tím lépe. Ve výsledku je s tím méně práce a menší pravděpodobnost problémů. Takže u výběru řešení monitoringu byl souboj mezi Nagiosem a Zabbixem rozhodnutý bleskově (Cacti bylo diskvalifikováno předem, kamarádovi se nepovedlo ho rozeběhnout ani po dvou dnech snažení, což je hodně špatné skóre). Rozeběhnout Zabbix trvalo asi dvě hodiny i s vytvořením vlastního ebuildu a napsáním HowTo, které jsem zveřejnil na Gentoo.cz.

Poslední dobou jsem se ve volném čase věnoval instalaci nového serveru a napadlo mě, že by nebylo špatné to někam sepsat. Takže tady je Mailserver s virtuálními účty HowTo. Budu rád za všechny připomínky, které stejně tak jako dotazy můžete posílat do komentářů.

Můj předchozí návod na PowerDNS měl jednu vadu – šlo by to udělat ještě jednoduššeji Bohužel chvilku trvalo, než bylo možné samostatný rekurzor s novými funkcemi zkompilovat na GCC 3.4.6. Pokud někdo řešite jak na DNS server jednoduše, zkuste se podívat jak se to dá udělat s PowerDNS.

Všichni, kdo používají Gentoo pouze v příkazové řádce a myslí to vážně, pravděpodbně brzy zahodí standardní editor Nano a pořídí si něco lepšího. Osobně jsem skončil u Vimu, který je prostě skvělý a v Gentoo jsou pro něj navíc nastavení pro zvýrazňování syntaxe prakticky čehokoliv. Mají ale jednu velkou chybku – komentáře jsou prakticky nečitelné na tmavém pozadí. Jednoduché řešení je ale vytvořit si v domovském adresáři soubor .vimrc a do něj vložit:

:hi Comment ctermfg=blue

Modrá se stane světlejší a pohodově čitelná i v černém terminálu. Jak prosté milý Watsone