Linuch

Blíží se revoluce v počítačovém průmyslu a kdo chce být IN musí mít tuto exkluzivní doménu. Cena? Pouhých 10 mil. Kč. Komu by se zdála tato cena za doménu s názvem revoluční elektronické součástky vysoká, tak může využít o něco méně exkluzivní rezistor.cz – doména je stále volná.

Při zavolání na infolinku ČSOB narazíte na robůtka, který neumí nic jiného, než pořád dokola mlít o SSL certifikátech. Ty jsou totiž hlavní specialitou ČSOB – jde totiž snad o jedinou banka, která nepoužívá certifikát od certifikační autority, kterou prohlížeče znají (Verisign, Thawte atd.), ale od místního výmyslu s názvem I. CA. To vede k tomu, že v novějších prohlížečích jako Internet Explorer 7 nebo Firefox 3 uvidíte místo internetového bankovnictví jenom dost agresivní upozornění na neznámý certifikát.

Takže robůtek mele a mele, vůbec ho nezajímá, že vám se v prohlížeči zobrazuje ASP.NET chyba ani že všechno fungovalo měsíce i bez nich, zajímá ho jenom jestli máte v prohlížeči správný počet certifikátů. Naštěstí čas hraje pro něj – než jsem všechny certifikáty do IE7 konečně doklepal, tak se internetové bankovnictví rozeběhlo. A rozeběhlo se samozřejmě i ve Firefoxu, kde žádné certifikáty nemám…

Google Chrome je oblíbeným tématem všech serverů poslední dva dny, takže jsem se rozhodl podlehnout všeobecnému zájmu a vyzkoušet taky. A výsledek – Chrome je přinejmenším zajímavý. Ale popořadě:

Bude stabilní

Tedy měl by být – každá záložka totiž běží v samostatném procesu, což je vidět při pohledu do Task Manageru. Navíc v samostatném procesu běží například i Flash (jestli další pluginy nevím), takže pád čehokoliv neshodí celý prohlížeč, jak je oblíbené. A pokud některou ze záložek zabijete například kvůli bláznícímu JavaScriptu, tak ostatních se to samozřejmě nedotkne.

Je minimalistický

Chrome v porovnání s rozšířenými prohlížeči Internet Explorer, Firefox, Safari a Opera obsahuje asi nejméně ovládacích prvků. Záložky jsou navíc přesunuty nad adresní řádek do míst, které normálně zabírá jenom neužitečný horní okraj okna. Chrome navíc neobsahuje žádné menu – krok který zkusil Internet Explorer 7 když menu skryl a se zlou se potázal, protože uživatelé šestky na něco takového nebyli připraven. Chrome ale žádnou předchozí verzi ještě nemá a navíc je jasné, že zpočátku budou jeho uživatelé spíš experimentátoři.

Je jasné, že kvůli pár pixelům místa na výšku lidi nezačnou na Chrome hromadně přecházet, ale za sebe musím říct, že jednoduché uživatelské rozhraní je příjemné. Z vlastní zkušenosti vím, že ve Firefoxu lezu do menu jenom a pouze pro správu rozšíření, tzn. menu jako takové je pro mě zbytečné. Na obrázku je dobře vidět, že Chrome zvýrazňuje doménovou část adresy.

Je přiměřeně chytrý

Zaznamenal jsem, že Opera a Firefox mají Speed Dial – možnost označit si stránku, aby se zobrazila v malém náhledu při otevření nové záložky a vy už na ní jenom kliknete. Zaznamenal jsem a to je všechno, nechtělo se mi do Speed Dialu stránkypřidávat. Chrome ale začal jednoduše vytvářet Speed Dial za mě – první co uvidíte při otevření nové záložky je jakási úvodní stránka, kde jsou mimo jiné i nejnavštěvovanější stránky. Troufnu si tvrdit, že pro běžné uživatele, mezi které pomalu taky zapadám je to mnohem užitečnější funkce než Speed Dial. Dále zobrazuje ještě další šikovné věci, kromě vyhledávání se mi zatím povedlo přinutit zobrazit Poslední přidané bookmarky (oblíbené) a zavřené záložky.

Bookmarky umí Chrome samozřejmě taky, v podobě známé třeba z Firefoxu, tedy hvězdička vedle adresního řádku. Zobrazí se potom buď v úvodní stráncepři otevření nové záložky nebo je možné mít panel s bookmarky otevřený pořád pod adresním řádkem.

Je pohodlný

Hledávání něčeho v historii Firefoxu je peklo. Stejně tak je to peklo u Internet Exploreru a stejně tak to je peklo v Opeře. Důvod je jednoduchý – všechný zmíněné prohlížeče vám historii ukážou v úzkém panelu po levé straně. Nechápu vlastně proč, protože poslední co mě zajímá při hledání v historii je stránka na které právě jsem (a která pořád zabírá většinu monitoru). Chrome oproti tomu ukáže historii v nové záložce, kde je na všechno spousta místa.

V historii je samozřejmě možné hledat a potom Chrome přidá i náhledy stránek – hodně praktické.

A to samé platí i pro stahování souborů, které mimochodem umí i přerušit. Pokud jsem ale zkusil během stahování vypnout síť, tak už to nerozdýchal a bylo potřeba začít stahovat od začátku (což ale nevím jestli je pravidlem – přijde mi, že chování je stejné jako ve Firefoxu 3).

Další

Chrome dále obsahuje Google Gears, nový virtuální stroj pro běh JavaScriptu, který má být opět o něco rychlejší než JavaScript v ostatních prohlížečích. Jako renderovací jádro obsahuje WebKit, který tím opět získává cenné body. Umožňuje prohlížení webu v privacy módu, který je někdy známý spíše jako porno mód, i když využití si dokážeme určitě představit i jiné. Na zapnutý privacy mód ukazuje efektivní obrázek agenta v levém horním rohu.

Neumí zatím RSS, čehož bych si sám nevšiml, protože jako RSS čtečku používám Google Reader, z jednoduchého důvodu mít RSS zdroje dostupné všude. Už v základu obsahuje nástroj pro vývojáře pro ladění stránek, kombinaci Web Developer toolbar a Firebug se sice rovnat nemůže, ale začátek je to hodně slibný. Zajímavý je i vlastní Task Manager.

Závěr

Chrome očividně cílí na obyčejné lidi přehledným a jednoduchým rozhraním a (zatím) minimem funkcí. Google se pravděpodobně snaží vytvořit prohlížeč, který by nejvíce seděl jeho vizi aplikací na webu, kdy prohlížeč začíná nahrazovat operační systém – tomu odpovídá snaha o superrychlý JavaScript, oddělení záložek do jednotlivých procesů (není možné, aby vám jeden pokažený Flash shodil celý “systém”) i vlastní Task Manager. Cílová skupina je poznat i v použitých názvech – rozšířený výpis využité paměti se skrývá pod odkazem “Stats for nerds” (”Statistiky pro experty”) a nastavení je rozděleno do sekcí “Basics”, “Minor Tweaks” a “Under the Hood” (”Základ”, “Drobné úpravy” a “Pod pokličkou”). V každém případě to vypadá, že na trhu s prohlížeči začne být opět živo.

Více na Google blogoscoped. Komix zmiňovaný v článku je bohužel offline, takže není možné si ho prohlédnout. Prohlížeč má být postavený na WebKitu a obsahovat přímo nainstalované Google Gears. Pokud jde o hoax, tak rozhodně hodně propracovaný.

Nejsem člověk, který by se vyžíval v ikonkách „XHTML 1.1 valid“ a pouštěl se do sáhodlouhých diskuzí na fórech jestli je budoucností XHTML nebo HTML5. Co mě ale dokáže pobavit je, když někdo vytvoří amatérské chyby na jednoduchém a evidentně dobře zaplaceném projektu. Tentokrát jde o http://vladaprovas.vlada.cz/, pokud si rozkliknete Podnikání a konkurenceschopnost nebo Evropská unie a mezinárodní právo, máte prohlížeč Firefox, Opera nebo Safari (další nemám k dispozici) a vyšší rozlišení, které v době širokoúhlých 20″ LCD začíná být spíš pravidlem než výjimkou. Pokud zmiňovanou kombinaci nevlastníte, tak tady je screenshot.

Začínajícím HTML kodérům doporučuji podívat se do zdrojového kódu jak se to dělat NEMÁ.

Mozilla se snaží s třetí verzí Firefoxu překonat rekord v poštu stažení programu během 24hodin. A daří se jim asi víc, než chtěli, protože stránky www.mozilla.com jsou nedostupné.

Jinak co to je DDoS útok? Představte si, že máte před sebou 20 telefonů a zatímco normálně volá jeden člověk za půl hodiny, tak najednou vám začnou všechny najednou zvonit jako šílené.

Update: Už je to mnohem lepší, je možné, že šlo jenom o problémy způsobené nasazením nové verze stránek. Zajímavé je, že v logu ke stažení Firefoxu 3 se mi stále zobrazuje odkaz na verzi 2.0.0.14.

Tohle opravdu nemá být snaha o velice pozdní novinku – GMail nabízí IMAP již poměrně dlouhou dobu. Ze začátku trpěl hromadou dětských nemocí, ale slouží ke cti Googlu, že je poměrně svižně řešil. Jako první byl problém s kódováním non-ASCII znaků, které při příjmu přes IMAP nahrazoval otazníky. Druhé, co mě trápilo, byla neuvěřitelná pomalost, kdy Outlook při přechodu mezi složkami prakticky pořád něco aktualizoval, takže čekání byl porod. Teď už bych mohl napsat, že IMAP na GMailu je funkční.

Jak IMAP na GMailu funguje

IMAP v podání Googlu se hezky integruje s existujícím webovým rozhraním, které je na hodně vysoké úrovni. V klientovi máte k dispozici speciální složku [Gmail], která obsahuje všechny složky z webového rozhraní jako koš, Spam, Koncepty atd. Příjemné je, že složky se zobrazují v jazyce, který máte nastavený ve webovém rozhraní. Ideální použití je například jestli korektní mail nebyl označen jako SPAM, kterou můžete provádět přímo z IMAP klienta. Dále všechny štítky (labels), které vytvoříte ve webovém rozhraní se objeví v klientovi jako složky a samozřejmě naopak.

Tenhle přístup není úplně dokonalý, jednu nelogičnost jsem našel například při mazání pošty – pokud něco smažete v IMAP klientovi, tak se pošta nepřesune do koše, ale zůstane viset v Gmail/Všechny zprávy. Což je OK, odtamtud jí ale třeba pomocí Outlooku už nesmažete. Pokud chcete zprávu opravdu zlikvidovat, tak jí musíte smazat ve webovém rozhraní, čímž se přesune do koše a nakonec jí odtamtud smazat. Ale jelikož Google vysypání koše komentuje hláškou, proč to děláte, když máte přes 2000MB místa, tak je ta krkolomnost asi netrápí.

Podobně je odlišná funkčnost u štítků – pokud ve webovém rozhraní označíte něco štítkem, tak máte zprávu v Doručené poště a zároveň je pod daným štítkem (v IMAP klientovi se vám taky zobrazuje na obou místech). Pokud to samé uděláte v klientovi (přesunete zprávu do nějaké složky), tak z Doručené pošty zmizí a objeví se v cílové složce. Přiznám se, že s tímhle jsem konkrétně hlavně zpočátku bojoval, ale nakonec jsem to vyřešil jednoduše – všechna pravidla pro doručenou poštu jsem nastavil v Outlooku, takže teď se už chová, jak jsem zvyklý.

Používat nebo ne?

V našich končinách je stále nejvíc rozšířený přístup do schránek pomocí protokolu POP. Možná je to kvůli chování Seznamu, který IMAP nenabízí a podle jejich vyjádření se ani nechystá, možná to lidem přijde jedno. Osobně ale na rychlé lince dokážu IMAP ocenit a GMail se jeho zprovozněním posunul zase o něco dál. Integrace mezi webovým rozhraním a IMAP klientem má sice nějaké mouchy, ale i tak je to povedená vlastnost.

Plugin pro del.icio.us posouvá můj návod pro vyhledávání z adresního řádku ještě o něco dál. Díky němu se zkratky ukládají na del.icio.us, odkud je můžete používat na jakémkoliv počítači, kde máte plugin nainstalovaný. K tomu přidává i výbornou podporu pro del.icio.us záložky další věci. Instalovat můžete z Firefox Add-ons, použití je potom jednoduché – při kliknutí pravým tlačítkem na jakémkoliv formulářovém poli se vám objeví nová volba Add a Keyword for this Search In del.icio.us… Zbytek je stejný jako v mém předchozím návodu.

Tohle je skvělá věc, která příjemně šetří čas. Hledáte často na YouTube, Seznamu, ve webové dokumentaci, zkrátka kdekoliv? Není nic jednoduššího, než přidat si formulářové pole do rychlých zkratek. Ukážu na příkladu YouTube:

1. Jděte na stránky YouTube
2. Klikněte pravým tlačítkem do vyhledávacího pole a vyberte K vyhledávání přiřadit klíčové slovo (v anglické verzi Add a Keyword for this Search…)
3. Zadejte Název (Name): YouTube a Klíčové slovo (Keyword): y
4. To je vše – klikněte OK.

Pokud teď chcete svojí nově vytvořenou zkratku použít, tak zadejte do adresního řádku y hledany_dotaz (například y al yankovic), stiskněte Enter a jste na YouTube ve výsledcích hledání.

Před nedávnem jsem u jednoho klienta narazil na podivný problém s češtinou. Administrace i přes nahrání lokalizačního souboru MO zůstávala pořád anglická. Jako jediný důvod mě napadá bug v implementaci WordPressu na 64bit systémech. Ale jenom hádám a vlastně to není ani tak podstatný. V každém případě pokud se vám stane něco podobného, tak zkuste změnit v souboru wp-includes/gettext.php někde okolo řádku 117

if ($magic == ($MAGIC1 & 0xFFFFFFFF) || $magic == ($MAGIC3 & 0xFFFFFFFF)) { // to make sure it works for 64-bit platforms

na

if ($magic == $MAGIC1) { $this->BYTEORDER = 0; } elseif ($magic == $MAGIC2) {

Za řešení děkuji Googlu.